Co dělá soudní překladatel? Kdy a k čemu potřebujete úředně ověřený překlad?

Když se mě někdo zeptá, co dělám, odpovídám, že jsem soudní překladatelka a tlumočnice. Občas následuje otázka, jestli tedy dělám na soudě. Nedělám. Soudní překladatelé a tlumočníci občas pracují pro soudy, ale tady veškeré souvislosti končí. Název nejspíš zůstal ještě z dob, kdy nás jmenovali předsedové krajských soudů, s účinností nového zákona nově jmenuje soudní překladatele a tlumočníky ministr spravedlnosti.

A co že tedy dělá soudní překladatel? Úředně ověřené překlady.

K čemu je potřeba úředně ověřený překlad?

Jsou situace, kdy si s běžným překladem nevystačíte. Druhá strana od vás totiž chce nějaké potvrzení nebo záruku, že obsah překladu odpovídá obsahu originálu, že jste si nic nepřidali ani nevynechali. A právě v takovém případě přichází na řadu tzv. úředně ověřený překlad, někdy taky označovaný jako překlad s kulatým razítkem nebo jen překlad s razítkem.

Ověřený překlad potřebujete, když například na českém úřadě předkládáte matriční doklad (rodný, oddací nebo úmrtní list) vydaný v zahraničí nebo když naopak dokument vydaný českými úřady předkládáte v zahraničí. Když chcete studovat na zahraniční střední nebo vysoké škole, budou po vás chtít ověřený překlad vašich vysvědčení. Po rozvodu se před cestami do zahraničí často překládá rozhodnutí o svěření dítěte do péče. To je jen pár příkladů, ale situací, kdy jako fyzická osoba využijete ověřený překlad, je víc. Firmy je využívají například u výpisu z obchodního rejstříku, smluv (pracovní, nájemní nebo o vyslání pracovníka) nebo notářských zápisů.

Jak vypadá ověřený překlad?

Ověřený překlad má tři části. První z nich je možná trochu překvapivě původní dokument, ať už jde o originál nebo jeho prostou či ověřenou kopii. Druhou částí je samotný překlad. Za ním následuje jako třetí část tzv. překladatelská doložka. V ní soudní překladatel uvádí své identifikační údaje a potvrzuje, že překlad souhlasí s textem originálu. Každá doložka má své unikátní číslo, pod nímž je překlad vedený v evidenci ministerstva spravedlnosti. Doložka "končí" datem a podpisem a otiskem překladatelovy pečeti. Právě proto se někdy ověřeným překladům říká "překlady s kulatým razítkem".

Všechny tři části se pak pevně spojí – svážou. Znamená to jejich procvaknutí a spojení pomocí šňůrky v barvě trikolory. Ta se pak ještě přelepí samolepkou, která se podepíše a orazítkuje tak, aby překlad nikdo nemohl rozpojit a upravovat.

Jak taky může vypadat ověřený překlad?

Ověřený překlad nemusí mít jen klasickou listinnou podobu, a dokonce nemusí ani obsahovat razítko. Od roku 2021 můžete s účinností nového zákona o soudních překladatelích a soudních tlumočnících totiž využít překlad v elektronické podobě. Stačí jen kvalifikovaný elektronický podpis a časové razítko.

Překlad dostanete jako soubor ve formátu PDF. V jednom dokumentu je překlad s doložkou opatřenou kvalifikovaným podpisem překladatele a časovým razítkem. Originál najdete v panelu příloh. Jak soubor vypadá, vidíte na snímku níže:

Když si rozkliknete elektronický podpis, můžete ověřit jeho platnost a to, že nebyl upraven:

Výhody elektronického ověřeného překladu

Elektronický ověřený překlad má mnoho výhod. Pokud například máte originál s elektronickými podpisy, nemusíte ho nechávat konvertovat do listinné podoby. Stačí ho přiložit do překladu jako přílohu, platnost původních podpisů zůstane zachována. (Ale pozor, pokud byste si takto podepsaný originál prostě jen vytiskli, ztrácejí elektronické podpisy svou platnost a váš dokument má stejnou váhu, jako by vůbec podepsaný nebyl.)

Ušetříte tak čas i peníze. Takto vyhotovený překlad můžete rovnou odeslat úřadům pomocí datové schránky (zadarmo). Oproti překladu v listinné formě vám stačí jedno vyhotovení, můžete ho totiž využívat opakovaně. Že budete překlad potřebovat i "papírově"? Stačí si ho nechat zkonvertovat.

Osobně mám elektronickou formu ráda už jen díky časové úspoře. Se zadavatelem se nemusíme složitě domlouvat na čase a místě předání překladu, nemusíme být ve stejném městě, a dokonce ani ve stejné zemi. Překlad s elektronickým podpisem vám můžu poslat klidně na druhý konec světa a je vám k dispozici okamžitě. Nejste proto závislí na poště ani soukromých přepravních společnostech. Stačí mít mailovou adresu.

Nebojte se překladů s elektronickým podpisem. Náš stát sice pomalu a leckdy těžkopádně, zato ale vytrvale směřuje k digitalizaci. České úřady komunikují pomocí datových schránek a elektronické soudní překlady budou už brzy naprosto běžné.

Je rozdíl mezi soudním překladatelem a soudním tlumočníkem? A koho z nich si mám vybrat?

Rozdíl je úplně stejný jako u běžného překladatele a tlumočníka. Ze zkušenosti vím, že většina lidí v těchto profesích rozdíl nevidí, ale existuje. A zrovna v oblasti soudních překladů a tlumočení je dobré ho znát. Překladatel provádí písemný překlad dokumentů. Tlumočník vám pomáhá porozumět mluvenému projevu. Například k notáři s sebou vezmete soudního tlumočníka, ale rodný list vám přeloží soudní překladatel.

V minulosti se podle starého zákona z roku 1967 pod pojem "soudní tlumočník" vešly obě naše profese. Automaticky se předpokládalo, že kdo zvládne překlady, dovede i tlumočit. Samozřejmě realita byla trošku složitější. Podle nového zákona jsou obě profese oddělené a mnoho kolegů zůstalo jen u překladů. Pro zadavatele to znamená, že si musí vybrat překladatele/tlumočníka podle druhu úkonu. Když se teoreticky rozhodnu, že chci být jen soudní tlumočník, překlad vám udělat nesmím.

Kde najít soudního překladatele? A podle čeho vybírat?

Kompletní seznam všech soudních překladatelů a tlumočníků najdete v tzv. Seznatu. Není to překlep, je tam opravdu písmeno T (Seznam znalců, tlumočníků a překladatelů, adresa: https://seznat.justice.cz/). Vyhledávání je jednoduché a intuitivní. V první řadě se logicky rozhodujete podle jazykové kombinace. Zároveň vybíráte, jestli chcete tlumočníka, překladatele nebo obojí.

Můžete si vybrat podle konkrétního soudního kraje, okresu a obce. U překladu v listinné podobě se to určitě vyplatí. Ale pozor, někteří kolegové jsou zapsaní v jiném soudním kraji, než kde opravdu působí. Já například sídlem spadám pod Západočeský kraj (Jen pro zajímavost se nehoduje s klasickým územním členěním a pod tento soudní kraj spadá Plzeňský a Karlovarský kraj.), ale reálně mě zastihnete většinou v Praze.

A podle čeho si vybírat?

Když si vyfiltrujete seznam překladatelů/tlumočníků s požadovanou jazykovou kombinací ve vaší lokalitě, můžete si jejich karty rozkliknout. Osobně bych se při výběru konkrétního překladatele/tlumočníka orientovala podle několika kritérií.

Zaprvé chcete najít člověka, který tuto činnost aktivně vykonává. (Opravdu je dost kolegů, kteří si razítko sice nechali, ale činnost pověsili na hřebíček.) Jak to zjistíte? Ve veřejné části Seznatu vidíte počet tzv. úkonů ("kusů" překladu/tlumočení). Je rozdíl, jestli ročně provedu jednotky nebo desítky úkonů.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že se za tímto číslem opravdu schovává jen počet přeložených dokumentů, nikoliv počet stran/slov. Sama jsem například letos strávila ověřeným překladem jednoho firemního dokumentu víc než týden, protože měl několik desítek stran. V evidenci to ale bude pořád jen jedna položka stejně jako překlad rodného listu, který se rozsahem vejde zhruba do jedné normostrany.

Zadruhé bych se podívala, jestli překladatel/tlumočník vůbec do evidence zapisuje. Souvisí to totiž s plněním zákonných povinností, kdy musíme každý úkon zapsat do evidence ministerstva spravedlnosti. Tam se taky vygeneruje jedinečné číslo, které slouží k jeho identifikaci a uvádí se v překladatelské doložce.

Má překladatel v roce 2023 (kdy se nejpozději od 30. 6. do evidence muselo začít zapisovat) počet úkonů 0 a v roce 2024 opět 0? Buď se činnosti aktivně nevěnuje nebo možná nezaznamenal změnu právních předpisů. A to není zrovna dobrá vizitka.

Zatřetí, a to trochu souvisí s druhým bodem, podívala bych se na datum zapsání do seznamu soudních překladatelů a tlumočníků. Konkrétně by mě zajímalo, jestli je překladatel zapsán ještě podle starého zákona z roku 1967, nebo už prošel lincenčním řízením podle nového zákona. Tuto povinnost musíme všichni splnit do konce tzv. přechodného období, tedy do konce roku 2025. Kdo to se svou činností myslí vážně, s největší pravděpodobností už má splněno.

Jak vypadá zápis u překladatele jmenovaného podle starého zákona:

Vidíte, že vedle informace o dni zápisu je i poznámka 36/1967 Sb. odkazující na skutečnost, že jde o překladatele jmenovaného podle zákona z r. 1967.

A podle nového zákona:

Myslete také na to, jestli vám bude stačit jen soudní překladatel (využijete jen písemný překlad dokumentů), nebo budete potřebovat i tlumočení (ústní převod). Ve druhém případě je dobré hledat někoho, kdo má obě specializace. Opět to zjistíte v Seznatu. Kdo má obě specializace, objeví se v seznamu hned dvakrát, jednou jako překladatel a podruhé jako tlumočník.

Vypadá to takto:

Například při plánování svatby se vám bude hodit soudní překladatel, který vám přeloží matriční dokumenty. A zároveň i soudní tlumočník, který vám přetlumočí obřad.

Proč mi ověřený překlad nemůže vyhotovit kterýkoliv překladatel?

Podle živnostenského zákona jsou (běžné) překladatelství a tlumočnictví tzv. volné živnosti a může se jim věnovat opravdu každý bez jakýchkoliv požadavků na vzdělání či praxi. Naopak pro soudní překladatele a tlumočníky platí jasná pravidla. Musí splňovat podmínky týkající se vzdělání i praxe.

Vedle magisterského jazykového vzdělání (případně jiného vysokoškolského vzdělání a státní jazykové zkoušky překladatelské nebo tlumočnické) musí soudní překladatelé a tlumočníci absolvovat "právní minimum" na právnické fakultě a u velkých jazyků, jako je angličtina, němčina, francouzština nebo ruština, i doplňkové jazykové vzdělání se zaměřením na překlad právních textů, opět na právnické fakultě. Kromě toho se dokládá minimálně pětiletá praxe v oblasti překladů a tlumočení.

Po splnění těchto "základních" požadavků je ještě potřeba složit vstupní zkoušku, která ověřuje znalost právních předpisů upravujících naši činnost.

Jen tak mimochodem: Cesta k získání razítka trvá v průměru 8-10 let (5 let studia na univerzitě + 5 let praxe, kdy většina musí být splněna po ukončení vzdělání). I to je jeden z důvodů, proč ověřené překlady a tlumočení nejsou nízkonákladové zboží. Za tím obyčejným razítkem, které vidíte třeba na rodném listu, se totiž schovává spousta času, energie a taky investovaných peněz (o odpovědnosti a možných zákonných postizích nemluvě).

Může mi soudní překladatel orazítkovat můj nebo cizí překlad?

Tuto otázku dostávám překvapivě často. Odpověď je prostá. Ne. Bylo by to totiž porušení zákona, podle kterého musí překladatel svou činnost vykonávat osobně. Navíc ručíme za správnost překladu, za cizí překlad ručit nemůžeme.

Potřebujete soudního překladatele nebo tlumočníka s angličtinou?